Dům č.10 Lídouc, původní číslo 7 Dům označený jako kapací byl postaven ve dvoře č.11 Slančouc
Majitelé - 1699 Anderle Mates 1709 Janza Jiří 1775 Eder Martin 1786 Kapic Matouš 1864 Kapic Prokop 1838-1895 1895 Kapicová Marie 1841-1923 1910 Kapic Prokop 1881-1922 Kapicová Alžběta Kapic Petr
1699 - při předání domu č.11 Slančouc bylo ujednáno že kupující svému bratru Matesi Anderlovi povolí vystavět v tomto dvoře chalupu 1709 - Mates ale výstavbu neuskutečnil a tak opět při předání domu bylo ujednáno že kupující svému švagru Jiřímu Janzovi vystaví ve dvoře chalupu, ve které poskytne Jiřímu a jeho manželce Dorotě ubytování na jak dlouho si manželé budou přát. Rodina Jiřího Janzy se následně stěhuje do domu č.91 Fíšarouc. 1775 - majitel domu č.11 Štěpán Kapic 1703-1785 si od svého zetě Martina Edera půjčil 80 zlatých a namísto úroků bude Martin Eder s manželkou Marií Kapicovou 1745-1805 bydlet v domě č.10 1783 - v tomto roce má rodina Martina Edera už svůj dům, č.75 Váchalouc a odstěhovali se. 1786 - při předání domu č.11 Slančouc, nový majitel Štěpán Kapic 1703-1785 slibuje bydlení v chalupě bratru Matouši Kapicovi 1740-1826. V domě se nachází dvě jizby a dvě komory 1864 - až do tohoto roku bydlí v domě různí členové rodiny, ale nyní majitelka domu č.11 Anna Kapicová 1807- 1868 prodává dům č.10 za 150 zl. synu Prokopu Kapicovi 1838-1895 s manželkou Marií Vogeltanzovou 1841-1923 z č.123 Johánesouc. Těm se narodilo šest dětí, dvě umírají. Na živobytí měli v té době jednu krávu. 1895 - po úmrtí manžela dům přebírá vdova Marie Kapicová 1841-1923. 1910 - dům předává synu Prokopu Kapicovi 1881-1922, po svatbě v roce 1910 s Annou Kubíčkovou 1886-1943 z č.118. Manželům se narodili tři děti. ? - dům přebírá dcera Alžběta Kapicová ? - ta ho následně předává synu Petrovi Kapicovi.
Dvůr č. 11 Slančouc, původní číslo 6
V roce 1531 a 1567 se vyskytuje v Postřekově jméno Slančík, je možné že od nich je odvozeno jméno po chalupě Slančouc.
Majitelé- 1650 Lužík Jan 1670 Anderle Jakub 1699 Anderle Jan 1709 Anderle Mates 1733 Kapic Štěpán 1703-1785 Kapic Jiří 1763-1837 Kapic Šimon 1806-1854 Kapic Šimon 1841-1911 Kapic Jakub 1866-1939 Kapic Jakub Divišová Anna Diviš Pavel
1650 - nejstarším zjištěným majitelem je Jan Lužík, 1670 - ten předává dvůr Jakubu Anderlovi 1660-1699 z č.26 Handedlouc, svému zeti, který si vzal jeho dceru Margaretu. V té době je dvůr označován jako poloviční, 25 strychů, k obživě mají jeden pár volů, tři krávy, jednu jalovici, dvě ovce a dvě prasata. 1699 - po úmrtí majitele Jakuba Anderle předává vdova Margareta dvůr nejmladšímu synu Janovi Anderlovi. Zatím si ale poloviční dvůr vdova ponechala a proto nemusí Jan nic platit, ale až ho skutečně převezme musí zaplatit 170 zl. Jeho sourozenci jsou Ondřej, Mates a Dorota, kterým musí poté zaplatit každému 32zl. 30kr. Dále musí povolit svému bratru Matesu výstavbu domu ve dvoře. 1709 - z nějakého důvodu, pravděpodobně se Jan provdal do jiného dvora, vdova Margareta mění svoje rozhodnutí a za deset let předává dvůr druhému synu, Matesu Anderle 1684-1733 s manželkou Marií za 170zl.. Chalupu ve dvoře vystaví nový majitel pro svého švagra Jiřího Janzu s manželkou Dorotou. 1733 - Mates umírá a vdova Marie předává dvůr zeti Štěpánu Kapicovi 1703-1785 který si vzal jejich dceru Marii. Tím se na dvůr a do Postřekova dostává příjmení Kapic. Nepodařilo se mně dohledat odkud pocházel, je možné ze Stráže. Narodili se jim tři děti, dva chlapci a dcera. V té době je dvůr už označován jako tříčtvrteční a ve dvoře je pár volů, jedna kráva, čtyři ovce a jedno prase. 1784 - jeden ze synů, Jiří Kapic 1763-1837, přebírá dvůr č.11 s Kateřinou Bendovou 1760-1830 z č.3 Psůtkouc za 425 zl., svatbu mají v roce 1784. Narodili se jim deset dětí, čtyři umírají. Při přebírání dvora slibuje kupující svému bratru Matesi Kapicovi bydlení v chalupě č.10 1825 - dvůr přebírá nejmladší syn Šimon Kapic 1806-1854, v roce 1825 se žení s Annou Pivoňkovou 1807-1868 z Mlýnce č.29. Těm se narodilo jedenáct dětí, čtyři umírají. Šimon umírá ve věku 48 let a Anna se už znovu nevdává. 1855 - po smrti manžela přebírá dvůr vdova Anna Kapicová 1807-1868 za 1456 zl. 1864 - v tomto roce byl dům č.10 oddělen a prodán Prokopu Kapicovi 1838-1895 a jeho manželce Marii Vogeltanzové 1841-1923 za 150 zl. 1872 - následuje opět syn, Šimon Kapic 1841-1911 za 3 112 zl., který si v roce 1864 bere Annu Buršíkovou 1841- 1930 z č.22 Matoušouc. Těm se narodilo sedm dětí, dvě umírají. V té době jsou ve dvoře 2 krávy, 2 voli, 2 telata a 4 ovce. 1894 - poté syn Jakub Kapic 1866-1939, svatbu má v roce 1894 s Annou Kapicovou 1869-1948. Byli ve vysokém stupni příbuzenství, bratranec se sestřenicí, museli požádat o dispens 2.stupně. Sedm dětí se narodilo z tohoto manželství, dvě umírají. ? - dvůr přebírá syn Jakub Kapic 1906-1963, svatbu má 1938 s Markétou Hammerlovou z Klenčí č.19, těm se narodily čtyři dcery. V domě bydlí ještě svobodný bratr Šimon Kapic. ? - následně dům přebírá jedna z dcer Anna Kapicová provdána Divišová. ? - ta ho předává synu Pavlu Divišovi.
Dům č.12 Šafářouc, původní číslo 9
Dům byl postaven ve dvoře u Kuželů jako výměnkářský.
Majitelé - 1770 Kuželka Jiří 1756-1825 1846 Kuželka Adam 1819-1886 Šindelář Jiří 1859-1940 Šindelář Jiří 1896-1932 Řezníčková Štěpán *1924 Řezníček Jiří
1770 - nevím přesně kdy byl tento dům postaven, ale stál už v roce 1770 při prvním číslování domů. Patřil ke dvoru č.13 Kůželouc. V domě bydlí v této době Jiří Kuželka 1756-1825 z č.13, má svatbu s Barborou Christophovou 1759-1833 z č.77 Mufkouc. Jejich dcera si vzala Jana Knoppa *1810 z Chodova. Po úmrtí Jiřího v roce 1825 se Barbora stěhuje k dceři do Chodova a tam umírá. 1846 - dům patří k č.13 až do tohoto roku, kdy ho předává Ondřej Kuželka 1796-1861 svému synu Adamu Kuželkovi 1819-1886 za 40 zl., zároveň určuje výměnek v tomto domě pro nevlastní matku Kateřinu Řezníčkovou. Adam má v roce 1843 svatbu s Marií Sokolovou 1815-1878 z č.15 Sokolouc, narodilo se jim sedm dětí, čtyři umírají. 1886 - v č.12 zůstává jejich dcera Anna Kuželková 1858-1927, která si vzala Jiřího Šindeláře 1859-1940 ? - dům přebírá Jiří Šindelář 1896-1932 s manželkou Annou Cecílií Heidlerovou 1903-1962 z Klenčí. Ti mají dvě dcery, Anna se provdala do č.80 Krůsouc a Marii 1927-1990 která se provdala za Štěpána Řezníčka *1924 z Dílů č.52. ? - Štěpán Řezníček s Marií se stěhují do č. 12. Narodili se jim dvě děti, dcera Anna, která se provdala za Josefa Blahníka a stěhuje se do č.14 a syn Jiří Řezníček. ? - ten přebírá dům, ale v roce 2016 ho prodává.
Dvůr Kuželouc č. 13, původní číslo 10, nové č.136
Název domu odvozen od příjmení Kuželka, které se tomto dvoře udržuje po celá století. V roce 1550 a 1567 je v Postřekově jeden majitel jménem Kuželka, pravděpodobně v tomto dvoře.
Majitelé - Kuželka Jan 1653 Kuželka Jan 1694 Kuželka Wolfgang 1717 Kuželka Jan 1724 Kuželka Jakub 1764 Kuželka Jakub 1771 Bernard Jan 1789 Kuželka Jakub 1768-1838 1838 Kuželka Ondřej 1796-1861 1859 Kuželka Jindřich 1830-1869 1869 Kuželková Marie 1835-1916 1870 Anderle Vavřinec 1848-1900 1887 Kuželka Prokop 1860-1944 Kuželka Jakub 1889-1968 Kuželka Prokop 1919-1977 Kuželka Prokop Hroníková Jiřina 1653 - dochovala se smlouva o předání dvora v tomto roce Janu Kuželkovi a to matkou, takže otec asi zemřel v tomto roce. Dvůr kupuje za 300 kop míšenských grošů (350zl.) V domě byl pár volů, jedna kráva, tele, tříletý oslík, prase, ovce a jehně. Dále vůz, pluh a brány. 1694 - přebírá dvůr Wolfgang Kuželka za 350 zl., je zřízen výměnek pro předávajícího otce 1699 - poté syn Jan Kuželka za 350 zl., je zřízen výměnek pro předávající rodiče V roce 1717 přikupuje Wolfgang Kuželka za 65 zl. některé pozemky od Jana Šindeláře. 1724 - přebírá po smrti svého otce Jakub Kuželka za 108 zl. 1764 - předává dvůr vdova Marie Anna Kuželková synu Jakubu Kuželkovi. Jakub má děti Jiřího a Jakuba a dceru Annu. Třetí syn je pravděpodobně Jan 1757-1807. Ten v roce 1784 kupuje pozemek pro výstavbu domu na Dílích a tam se stěhuje. Syn Jiří Kuželka 1756-1825, má svatbu s Barborou Christophovou 1759- 1833 z č.77 Mufkouc a stěhují se do domu č.12 Šafářouc. Dcera Anna provdána v roce 1783 za Oldřicha Jakobše z č.6 Václavouc, následně odchází v roce 1805 do Haliče. 1771 - umírá majitel dvora Jakub Kuželka a vdova Barbora se znovu vdává za Jana Bernarda 1789 - dvůr přebírá po dovršení zletilosti syn z prvního manželství Jakub Kuželka 1768-1838 za 353 zl. a zřizuje výměnek pro matku a nevlastního otce. Jakub se žení s Benignou Krutinovou 1770-1807 z č.5 Táborouc. Má s ní šest dětí, ale ve věku 37 let manželka umírá. Za rok poté se Jakub znovu žení s Kateřinou Řezníčkovou 1785-1847 z č.28 Darejskouc. S tou má ještě dalších devět dětí, poslední dceru má ve věku 57 let. Jakub má z obou manželství 15 dětí, přežívají 3 synové a 4 dcery. 1838 - majitel Jakub Kuželka 1768-1838 sepsal tři dny před smrtí "na smrtelné posteli" závěť, ve které určil za dědice dvora syna z prvního manželství Ondřeje Kuželku 1796-1861. Ten dvůr č.13 a výměnek-chalupu č.12 přebírá za 800 zl. Za manželku si Ondřej bere Dorotu Bílkovou 1791-1852 z č.6 Václavouc a mají spolu deset dětí. Pět jich umírá. Dcery se provdaly - Anna do č.45 Šindelářouc a Marie do Mlýnce č.25 Kobedlouc mlýn. Tři synové se podělili o dvůr. 1846 - Ondřej Kuželka 1796-1861 předává svému prvorozenému synu Adamu Kuželkovi 1819-1886 dům č.12 za 40 zl., zároveň určuje výměnek v tomto domě pro nevlastní matku Kateřinu Řezníčkovou 1859 - rozděluje Ondřej Kuželka 1796-1861 dvůr na dvě poloviny a jednu předává svému synu Jakubovi Kuželkovi 1835-1898 s Rozálií Psutkovou 1836-1907 z č.33 Hotouc. Těm se narodilo sedm dětí. druhou polovinu předává druhému synovi Jindřichu Kuželkovi 1830-1869 s Marií Královcovou 1835- 1916 z č.7 Matějouc, ty mají spolu pět dětí, dvě umírají. Dcera Marie se provdala do Mlýnce č.30 Mühlhanzlouc mlýn a syn Jakub se oženil do č.166 Trávníčkouc. Pozemky dvora č.13 Kůželouc byly rozděleny střídavě pro jednoho a druhého bratra. Jindřich si postavil nový dům v přední části dvora a ten dostává číslo 136. 1869 - Jindřich Kuželka umírá a vdova Marie Kuželková 1835-1916 přebírá dům č.136 1860 až 1870 - nedohledal jsem přesně kdy a proč, ale v tomto období dochází ke zrušení rozdělení pozemků a ty jsou sloučeny zpět pod jednoho majitele pod č.136. Jakub Kuželka 1835-1898 odchází i s rodinou do nově postaveného domu, do kterého přenáší i číslo 13 ze starého domu u Kuželů. 1870 - vdova Marie Kuželková 1835-1916 se znovu vdává za Vavřince Anderleho 1848-1900 z č.45 Šindelářouc, mají spolu dvě děti. Vavřinec přebírá dům č.136 1887 - syn z prvního manželství Prokop Kuželka 1860-1944 po svatbě s Marií Berouškovou 1859-1922 z č.48 Špocouc přebírá dvůr č.136. Mají spolu šest dětí, ale čtyři umírají, pátý syn padl ve válce v roce 1914. ? - dvůr přebírá jediný přeživší syn Jakub Kuželka 1889-1968 s Annou Kapicovou 1893-1982 z č.11 Slančouc. Těm se narodili čtyři děti, jeden syn umírá. ? - následuje jejich prvorozený syn Prokop Kuželka 1919-1977, vzal si v roce 1941 Marii Kuželkovou 1919- 2000 z č.38 Kubenácouc Také jim se narodili čtyři děti, jediná dcera umírá. Přežívají tři synové. ? - v domě zůstává Prokop Kuželka s Markétou Buršíkovou pocházející z č.182 Ludvíkouc. Mají syna Petra a dceru Jiřinu. Staví ve dvoře dům č.142 a ten předávají synu. ? - dům č.136 předávají dceři Jiřině, ta si bere Vlastislava Hroníka
Dům č.13 Řezníkouc
Majitelé - Kuželka Jakub 1835-1898 Váchal Šimon 1871-1941 Váchal Bartoloměj Váchal Pavel
1860 až 1870 - nedohledal jsem přesně kdy dochází k výstavbě dvou domů naproti na trávníku patřícímu k č.13 Kůželouc. Jeden dům dostává č. 135 Hadámkouc. Původní dům č.13 Kůželouc je opuštěn a číslo domu je přendáno na druhý nový dům u Řezníků. Do domu č. 13 Řezníkouc se stěhuje Jakub Kuželka 1835-1898, s manželkou Rozálií Psůtkovou 1836- 1907 z č.33 Hotouc a mají spolu sedm dětí. Bydlí v domě ještě v roce 1900, poté po úmrtí Jakuba i Rozálie dochází ke změně majitele. 1910 - novými majiteli jsou zedník Šimon Váchal 1871-1941 z č.18 Honzátouc s Marií Řezníčkovou 1878-1930 z č.147 Kolnouc, původem z č.28 Darejskouc. Ti mají čtyři děti. ? - dům přebírá syn Bartoloměj Váchal, tesař, s Helenou Streckerovou z č.54 Konglouc. Těm se narodili také čtyři děti- Stanislav, Anna, Helena a Pavel Váchal, ten přebírá dům č.13.
Dům č. 14 Prokopouc, původní číslo 124
Majitelé- Sokol Kašpar 1793-1843 Ledvina Jan *1792 Sokol Jan 1807-1856 Jakub Sokol 1843-1925 Jakub Sokol 1878-1965 Blahník Josef
1790 - dům byl postaven ve dvoře u domu č.15 okolo tohoto roku a dostává číslo 124. Prvním majitelem je syn Leopolda Sokola 1728-1807 Kašpar Sokol 1763-1843 s manželkou Dorotou Šleisovou 1771-1823 z č.38 Kubenácouc. Narodilo se jim šest dětí. 1826 - od tohoto roku bydlí v domě Jan Ledvina *1792 z č.17 s manželkou do roku 1840. 1840 - poté v domě bydlí po svatbě v roce 1843 Jan Sokol 1807-1856 z č.15, s Barborou Köplovou 1818-1876 z č.47 Bečvářouc, spolu mají pět dětí. Jan umírá ve věku 48 let na TBC a dům vlastní vdova Barbora Sokolová. 1871 - dům předává při svatbě syna Jakuba Sokola 1843-1925 s Marií Kreuzovou 1847-1927 z č.10. Těm se narodilo 10 dětí, celkem v té době bydlí v domě 14 osob, mají k obživě jednu krávu. ? - z těch přebírá dům syn Jakub Sokol 1878-1965 s manželkou Rozálií Krutinovou 1882-1961 z č.139 Pepouc. Mají spolu osm dětí. V té době mají v domě k obživě dvě krávy. Jakub Sokol 1878-1965 měl mimo jiné děti dceru Annu, která se provdala do Kouta za Josefa Blahníka. ? - jejich syn Josef Blahník se po svatbě s Annou Řezníčkovou z č.12 Šafářouc v roce 1968, stěhuje do Postřekova a přebírá dům u Prokopů.
Dvůr č. 15 Sokolouc, původní číslo 11 Název dvora podle jména majitelů které se v tomto dvoře se po celá století udržovalo. V roce 1531, 1550 a 1567 je v Postřekově jeden majitel jménem Sokol, domnívám se že v tomto dvoře.
Majitelé - 1531 Sokol Jan 1567 Sokol Jan 1650 Sokol Pavel 1699 Sokol Augustin 1762 Sokol Daniel Sokol Leopold 1729-1807 Sokol Leopold 1781-1857 Sokol Leopold 1825-1867 Sokol Leopold 1857-1935 Sokol Josef 1881-1964 Sokol Josef Krutinová Anna Krutina Josef
1650 - majitel je Pavel Sokol s manželkou Annou. Mají několik synů, kteří se dostávají na dvory č.5 a č.50. V té době je ve dvoře jeden volský potah, jedna kráva, dvě jalovice, pět ovcí a jedno prase. 1687 - dvůr předávají jednomu ze synů – Augustinu Sokolovi. Ten přebírá zcela pustý tříčtvrteční dvůr za 120 zlatých rýnských. Své sourozence poté vyplatil a platil pouze za jednu pronajatou krávu od kostela v Klenčí 9 krejcarů ročně. 1740 - Augustin někdy okolo tohoto roku předal dům synu Danielu Sokolovi za 120 zl., ale nebylo to zapsáno do knih. 1762 - po jeho smrti přebírá dvůr vdova Dorota 1764 - za dva roky předává vdova dvůr synu Leopoldovi Sokolovi 1728-1807 za 300zl. u příležitosti jeho svatby s Markétou Zenefelsovou 1746-1784 z Mlýnce č.2 Houlíkouc. Po její smrti v roce 1784 se znovu žení v roce 1788 s vdovou Dorotou Pivoňkovou z Klenčí. Z prvního manželství měl Leopold pět dětí. 1802 - dvůr přebírá po svatbě syn Leopold Sokol 1781-1857 s Marií Paidarovou 1783-1849 z Draženova 37. Narodilo se jim sedm dětí. ? - přebírá syn, opět Leopold Sokol 1825-1867 s Annou Heindlovou 1827-1893 z Klenčí 88. Mají opět sedm dětí, ale bohužel Leopold umírá ve věku 42 let v roce 1867. 1850 - okolo tohoto roku byl dům rozbourán a nový postaven v přední části pozemku 1867 - po úmrtí Leopolda až do svatby syna v roce 1881 je majitelkou vdova Anna Sokolová 1827-1893. V roce 1869 bydlí ve dvoře dvanáct osob a na výživu mají v hospodářství pouze dvě krávy. O deset let později už je ve dvoře sedm kusů hovězího dobytka. ? - pokračuje opět Leopold Sokol 1857-1935 , má svatbu v roce 1881 s Dorotou Kapicovou 1859-1925 z č.3 Psůtkouc, těm se narodili pouze čtyři děti. ? - končí tradice Leopoldů a nastupuje Josef Sokol 1881-1964 s Marií Langovou 1884-1951 z č.57 Bolfíkouc hor. Narodili se jim tři děti. V roce 1910 mají na obživu ve dvoře deset kusů dobytka, 24 slepic a čtyři husy. ? - nastupuje poslední Josef Sokol s Kateřinou Krutinovou z č.5 Táborouc. Ti mají tři dcery, Marie se stává majitelkou dvora č.5 Táborouc, doma zůstávají dcery Ludmila a Anna. Ludmila si staví dům ve dvoře ? - dům č.15 přebírá Anna, provdána za Jiřího Krutinu z Dílů. Tím skončilo po pěti století jméno Sokol ve dvoře. 2024 - Dům č.15 předávají synu Josefovi Krutinovi a ten v roce provádí demolici domu a výstavbu nového.
Dvory č.16 Sasínouc , původní číslo 12 Název dvora u Sasínů odvozeno od jména majitelů v polovině 16. století
Citace ve smlouvě z roku 1680 - "kromě toho podle dávného ustanovení přes něj musí být podržen a zachován průjezd směrem na Klenčí." Přes tento dvůr tedy vedla cesta do Klenčí, pak se pravděpodobně stáčela na Matoušouc cestu až na Lavka, kde se spojovala s cestou od Darejsků. Cesta u Hojdů se začala využívat až v druhé polovině 19. století
Majitelé - 1567 Sasyn 1650 Sesín Jan Rickherl Hanns 1680 Hoffman Jan 1686 Martiwyz Jiří 1702 Kuneš Jan ?-1729 1729 Kuneš Adam ?-1733 1733 Řezníček Jan 1740 Kuneš Jakub Kuneš Jakub 1744-1790 Kunešová Barbora 1754-1829 Altman Jakub 1810 Kuneš Jan *1786 1818 Grösl Jakub 1825 Buršík Matouš 1789-1847 1847 Buršík Matouš 1825-1894 1894 Buršík Štěpán 1851-1931 Buršík Matouš Řezníček Karel Řezníček Karel
1650 - majitelem v tomto roce je Jan Sesín ? - dalším majitelem je Hanns Rickherl 1680 - rychtářem a přísežnými byl tento dvůr oceněn na částku 55 zl. Dvůr je již desítky let opuštěný, je zcela bez domu a není v něm ani stodola. Kromě toho podle dávného ustanovení přes něj musí být podržen a zachován průjezd směrem na Klenčí. Dvůr kupuje tuto částku Jan Hoffman a zavazuje se do tří let ho znovu vystavět. 1686 - dvůr však nevystavěl a po jeho úmrtí byl dvůr opět opuštěn. Rychtář s přísežnými ho ocenili na 45 zl. a za tuto částku ho kupuje tesař Jiří Martiwyz. 1702 - předává čtvrtinový dvůr Jiří Martiwyz svému zeti Janu Kunešovi za 150zl.. Dvůr už je znovu vybudován a v hospodářství se nachází pár volů, jeden býk, dvě ovce, tři slepice, vůz, pluh a kované brány, dvě motyky, 3 řetězy, jedny podávky (vidle), jeden trakař a jeden chomout. 1729 - po smrti Jana Kuneše odkoupil dvůr syn Adam Kuneš za 153 zl., Adam zemřel za šest let poté, 1733. 1733 - vdova Kateřina předává dvůr svému švagru Janu Řezníčkovi z č. 52 Bartíčkouc a zároveň se znovu vdává za jeho bratra Ondřeje Řezníčka a odchází na dvůr Bartíčkom. 1740 - Jan Řezníček mění dvůr č.16 s dvorem č.44 a tam odchází. Do dvora č.16 přichází nový majitel Jakub Kuneš ? - předává dvůr synu Jakubu Kunešovi 1744-1790, který má za manželku Barboru Heindlovou 1754- 1829. Narodili se jim čtyři chlapci, při úmrtí otce nejstaršímu bylo 11 let. ? - po smrti manžela vdova Barbora Kunešová 1754-1829 převzala čtvrtinové hospodářství 1802 - jelikož vdova Barbora Kunešová 1754-1829 skrze rozmanité dodávky, transporty a přípřeže poskytnuté během současné francouzské války upadla do tak velkého dluhového zatížení, že celé hospodářství je vystaveno nebezpečí, že bude muset být v exekučním řízení vydraženo, proto se Barbora rozhodla aby polovina statku pozůstalého po Jakubu Kunešovi č. 12 k uspokojení věřitelů a k dobru sirotků byla prodána na základě předchozího úředního odhadu celého hospodářství. Proto vdova prodává polovinu dvora Martinu Ledvinovi 1752-1827 včetně poloviny polí a luk spolu před třemi lety postavenou stáj ovšem bez dobytka za cenu 1700zl. ten však má v úmyslu v příštím roce na vlastní náklady vybudovat ve dvoře obydlí pro sebe a svou rodinu. To skutečně vybudoval a dům dostal číslo 17. ? - vdova Barbora Kunešová 1754-1829 si bere Jakuba Altmana a ten se stává majitelem dvora. 1810 - z důvodu pokročilého věku majitelů tito předávají hospodářství č.12 synu Janu Kunešovi *1786, ten si bere Barboru Altmanovou *1787 z Draženova. Narodili se jim čtyři děti. Nevěsta přináší věnem 2 voli, 1 krávu a 4 ovce a hotově 600zl. 1818 - manželé v roce 1818 prodávají dvůr a odstěhovali se neznámo kam. čtvrtinový dvůr kupuje Jakub Grösl za 3100 zl. 1825 - majitel Jakub Grösl se zadlužil natolik že jedna z věřitelek vyvolala exekuci a statek byl v prosinci 1824 vydražen. Kupuje ho Matouš Buršík 1789-1847 z č. 63 Filipouc s manželkou Marií Thomayerovou 1797-1853 z Dílů č.12 za 1300 zl. Manželům se narodilo jedenáct dětí, sedm jich umírá. 1847 - majitel dvora Matouš Buršík na smrtelné posteli v den smrti sepsal závět, kde určuje za nástupce syna Matouše Buršíka 1825-1894 s manželkou Dorotou Vogeltanzovou 1831-1888 z č.24 Síxouc, těm se také narodilo jedenáct dětí, čtyři umírají. Za dvůr zaplatil 1600 zlatých ve vídeňské měně, což odpovídá 640 zl v konvenční měně. Nevěsta přinesla věnem 440 zl., 1 pár tříletých volů, 1 krávu a dvě ovce. V roce 1869 jsou v domě k obživě čtyři kusy hovězího dobytka a tři ovce. 1894 - dům dědí Štěpán Buršík 1851-1931 s Marií Pittnerovou 1863-1902 z č.85 Myslivcouc, Štěpánovi je v době svatby 40 let, Marii 28. Narodilo se jim pět dětí, Marie ale ve věku 38 let umírá. ? - Následně dům přebírá Matouš Buršík s Marií Váchalovou z č.135 Hadámkouc, narodili se jim čtyři děti, Václav, Anna, Matouš a Marie. ? - dům přebírá dcera Marie provdána za Karla Řezníčka z č.73 Švejdouc hor., narodili se jim tři chlapci, Karel, Jirka a Matouš. ? - z nich přebírá dům Karel Řezníček.
Dům č. 17 Martinouc Jméno odvozeno od prvních majitelů - Martin Majitelé - 1802 Ledvina Martin 1752-1827 1821 Ledvina Martin 1794-1851 1849 Ledvina Jan 1823-1895 Ledvina Jakub 1848-1899 Ledvina Jan 1888-1972 Ledvina Josef Ledvina Josef Ledvina Tomáš 1802 - majitelka dvora č.16 vdova Barbora Kunešová 1754-1829 prodává polovinu dvora Martinu Ledvinovi 1752-1827 včetně poloviny polí a luk, spolu před třemi lety postavenou stáj ovšem bez dobytka za cenu 1700zl. Martin má v úmyslu v příštím roce na vlastní náklady vybudovat ve dvoře obydlí pro sebe a svou rodinu. To skutečně vybudoval a dům dostal číslo 17. Martin Ledvina 1752-1827 má za manželku Voršilu Žambůrkovou z č.31 Postanzlouc, ta umírá před rokem 1794 a Martin se znovu žení s Voršilou Kuttenbergovou 1759-1832. S první manželkou měl Martin čtyři děti, s druhou také čtyři. 1821 - v domě zůstává majitelem Martin Ledvina 1794-1851 s Barborou Šindelářovou 1794-1871 z č.76 Janečkouc, narodilo se jim devět dětí. 1849 - z nich přebírá tříosminový dům syn Jan Ledvina 1823-1895 po svatbě s Kateřinou Bernardovou 1827- 1905 z č.40 Kroupouc, těm se narodilo šest dětí. V roce 1869 patří k domu čtyři kusy hovězího dobytka a dvě ovce. ? - dům přebírá syn Jakub Ledvina 1848-1899 s Marií Volfíkovou 1853-1913 z č.58 Bolfíkouc dol. Narodilo se jim šest dětí. ? - dům přebírá syn Jan Ledvina 1888-1972 s Dorotou Pittnerovou 1890-1984 z č.121 Truhlářouc. Těm se narodilo pět dětí. ? - z nich přebírá dům syn Josef Ledvina, ? - nástupcem je syn, opět Josef Ledvina. ? - poté dům přebírá Tomáš Ledvina.
Dvůr č.18 Honzátouc, původní číslo 13 , v roce 1862 se dvůr dělí na dvě poloviny a druhá dostává č.138 Název dvora podle majitele v roce 1650.
Majitelé - 1650 Honsák Mikuláš 1679 Krutina Mikuláš 1689 Krutina Jan *1665 1730 Krutina Jan 1682-1756 1756 Krutina Bedřich 1729-1804 1800 Krutina Jan 1761-1831 1824 Krutina Augustin 1804-1827 1828 Váchal Josef 1808-1860 1862 Váchal Jan 1834-1910 1899 Váchal Jakub 1863-1921 Váchal Josef Váchal Josef Soběhartová Dana
1650 - majitelem v té době je Mikoláš Honsák 1679 - je majitelem Mikuláš Krutina *1630. Jméno Krutina se až do tohoto roku v Postřekově nenacházelo, je pravděpodobné že Mikuláš Krutina se do Postřekova přiženil. 1689 - předává Mikuláš Krutina *1630 dvůr svému synu Janu Krutinovi *1655 za 200 zl. Ve dvoře je 1 vůl, 2 krávy, 2 ovce a 8 prasat, dále jeden vůz, brány a pluh. S manželkou Barborou má tři syny – Ondřeje *1677, Wolfganga *1679 a Jana 1682-1756. 1730 - po úmrtí otce přebírá dvůr syn Jan Krutina 1682-1759 za 200 zl., ten má tři syny- Augustina 1707-1786, ten se v roce 1728 přiženil Zemanom, Daniela 1718-1797 ten se přiženil Petrom a Bedřicha 1729-1804, ten zůstává u Honzátů. 1756 - Jan Krutina 1682-1759 předává dvůr synu Bedřichu Krutinovi 1729-1804 po svatbě s Voršilou Vogeltanzovou 1736-1808 z Mrákova za 250 zl.. Narodilo se jim pět dětí, čtyři dcery a syn Jan. Ve dvoře se nachází jeden pár volů, 2 krávy, 4 ovce a jedno prase. 1800 - dvůr přebírá jediný syn Jan 1761-1831, ten si vzal za manželku Barboru Jakobše 1770-1824 z č. 26 Handedlouc za 600zl.. Těm se narodilo osm dětí, pět jich umírá. Dcera Alžběta po svatbě s rodinou odchází do Haliče, syn Antonín si staví dům č.115 a Augustin přebírá dvůr. 1824 - po smrti manželky předává Jan Krutina dvůr synu Augustinu Krutinovi 1804-1827 za 1 100zl., ten si bere v roce 1821 Markétu Kohoutovou 1804-1882 z č. 26 Handedlouc. Ženichovi je 17. let a nevěstě 16. Jejich první dvě děti umírají po porodu, třetí dcera Alžběta se vdává do Chodova. Zároveň otec, po dohodě s vrchností, předává kousek louky na výstavbu chalupy pro svého druhého syna Antonína 1807-1876, č.115 Šlaisouc. 1828 - bohužel ale nový majitel za tři roky umírá ve věku 23 let a tím skončilo jméno Krutina u Honzátů. Vdova Markéta Krutinová 1804-1882 spolu s nezletilou dcerou Alžbětou Krutinovou *1826 přebírají dvůr. Otec majitele s tímto převodem nesouhlasil, nelíbilo se mu že dvůr přechází na cizího majitele, chtěl aby právo na dvůr měl druhý syn Antonín. I když měl v rodném domě zajištěný dobrý výminek, odchází do chalupy č.115 k synu Antonínovi Krutinovi 1807-1876, kde také umírá. 1828 - za půl roku poté si vdova bere Josefa Váchala 1808-1860 z Kouta na Šumavě č. 60 a tím přichází do Postřekova příjmení Váchal. Narodilo se jim osm dětí, sedm chlapců a jedna dcera, čtyři chlapci umírají v dětství. Syn Krištof *1829 odchází do domu č.75 a dům je po něm pojmenovaný u Váchalů. 1862 - po smrti otce přebírají dvůr dva synové, syn František 1842-1916 přebírá polovinu dvora a staví ve dvoře dům č.138 Zadní Honzátouc. Druhý syn Jan Váchal 1834-1910 přebírá druhou polovinu a zůstává v přední části v č.18, svatbu má v roce 1857 s Marií Buršíkovou 1836-1897 z č.22 Matoušouc, těm se narodilo jedenáct dětí. V roce 1869 jsou ve dvoře dvě krávy, dvě telata a tři ovce. O dvacet let později jsou navíc ještě dva voli k tahu. 1899 - majitelem dvora se následně stává syn Jakub Váchal 1863-1921, má svatbu s Barborou Porazilovou 1873-1957 z Klenčí č.22, těm se narodilo sedm dětí. Jakub Váchal zemřel na následky popálenin při požáru dvora. ? - dvůr po něm přebírá Josef Váchal , má svatbu 1930 s Dorotou Rojtovou z Draženova č.18. Narodili se jim tři děti, dcera Marie a dva synové Jakub a Josef. ? - Josef Váchal má svatbu s Marií Annou Váchalovou a přebírá dvůr. Narodili se jim tři děti Josef, Dana a Pavel ? - po jeho smrti přebírá dům dcera Dana Soběhartová
Dvůr č. 19 Porazilouc, původní číslo 14 Jméno dvora odvozeno podle majitele v roce 1650
Majitelé - 1650 Porazil Jan 1679 Gangl Bedřich 1693 Gangl Daniel 1693 Hrubý Jan *1652 1728 Hrubý Ondřej *1692 1763 Hrubý Gabriel 1733-1799 1797 Hrubý Josef 1778-1851 1829 Hrubý Jan 1809-1878 Hrubý Kryštof 1841-1921 Hrubý Josef 1884-1960 Hrubý Josef Hrubý Josef
1650 - majitelem dvora je Jan Porazil, ke dvoru patří v té době 30 korců pozemků a v nájmu jsou 2 voli, 3 krávy, 2 jalovice, 4 ovce a 2 prasata. S manželkou Annou má pět dětí, dva chlapce a tři dcery. 1670 - Jan Porazil umírá a dvůr přebírá zeť Bedřich Gangl 1682 - pokračuje syn Daniel Gangl za 200zl. Ve dvoře se nachází jeden pár volů, jedna kráva, jeden vůz, 2 fůry sena a 7 kusů nářadí, 1 vůz, pluh a brány. 1693 - Daniel Gangl se zúčastnil vzpoury Chodů proti vrchnosti a rozhodl se jako nový zástupce chodských sedláků odebrat do Vídně, dvůr zanechal opuštěný a z panství hanebně zběhl, vrchností mu byl dvůr odebrán. Rychtářem a přísežnými z Postřekova a Draženova byl dvůr oceněn na 250 zl. Za tuto částku ho koupil Jan Hrubý *1652 z Draženova, byl to bratr Kryštofa Hrubého 1635-1695, který zemřel v roce 1695 na následky věznění v Praze. Citace z pozemkové knihy - Dnešního dne 18. 9. 1693 byl dvůr Daniela Gangla v Postřekově, protože se jeho majitel poté, co byli chodští sedláci se svými privilegii a svobodami zcela odmítnuti u Jeho císařského Veličenstva a u pražského tribunálu, rozhodl se jako nový zástupce jmenovaných chodských sedláků odebrat do Vídně, dvůr zanechal opuštěný a z panství hanebně zběhl, milostivou vrchností prostřednictvím rychtáře a přísežných z Postřekova a Draženova oceněn a pak kupně přenechán Hansi Hrubeymu z Draženova. Jan Hrubý má tři dcery a jednoho syna a to Ondřeje 1692-?, který si 1721 bere za manželku Annu Sladkou 1693-1791. Její otec byl bratranec Jana Sladkého Koziny. 1728 - Jan Hrubý *1652 předává synu Ondřeji Hrubému *1692 dvůr za 250 zlatých. S Ondřejem má Anna jednu dceru a pět chlapců, kteří rozšířili jméno Hrubý dále do Klenčí a Chodova. Děti - Kateřina *?, Martin 1726-?, Tomáš 1728-?, Gabriel 1733-1799, Jan 1734-?, Ondřej 1736-?. 1763 - ve dvoře zůstává syn Gabriel Hrubý 1733-1799, ten si bere Annu Marii Šindelářovou 1735-1802. Přebírá tříčtvrtinový dvůr za 200zl. Narodili se jim tři dcery a syn Josef 1778-1851. 1797 - přebírá syn Josef 1778-1851 za 500 zl. Bere si za manželku Dorotu Köppelovou 1779-1801, která však za dva roky bezdětná umírá. Josef se dva měsíce znovu žení s Markétou Krutinovou 1778-1836 z č.103 Petrouc.. S Markétou mají sedm dětí, tři dcery a čtyři chlapce. Čtyři děti umírají. Tomáš 1812-1890 se žení do dvora č.3 Psůtkouc, Barbora 1815-1884 se vdává za Ondřeje Kapice do č.108 Houdkouc a Jan Hrubý 1809-1878 přebírá dvůr 1828 - Jan Hrubý 1809-1878 přebírá dvůr a bere si v roce 1829 za manželku Barboru Hrubou 1806-1860 z Chodova. Setkali se potomci Ondřeje Hrubého 1692-?, Jan Hrubý a Barbora Hrubá jsou druhý bratranec a sestřenice. Jan a Barbora mají u Porazilů osm dětí- tři umírají, Šimon 1835-1899 se žení do č.29 Kubíčkom. Barbora 1838-1865 se vdává do Mlýnce 10 za Františka Sokola 1832-1889. Anna Hrubá 1844- 1908 se vdává za Jana Anderleho 1840-1910 z č.25 a stává se selkou ve dvoře u Válů. Bedřich Hrubý 1829-1887 ze žení s vdovou Marií Sokolovou 1825-1896 původně z č.9 Zemanouc. 1869 - poslední z dětí, syn Kryštof Hrubý 1841-1921 se v roce 1869 žení s Annou Tauerovou 1844-1915 z Klenčí 111 a přebírají dvůr u Porazilů za 4100 zl.. Mají spolu devět dětí, čtyři umírají. V té době je ve dvoře je jeden pár volů, dvě krávy, tři telata a čtyři ovce. Děti- Anna 1874-1910 se provdala za Martina Hammerleho 1875-1950 z Klenčí. Jan 1876-1968 se oženil do Klenčí s Marii Hánovou 1887-1969. Krištof 1882-1959 se oženil do domu č.71 Andresouc za Dorotu Langovou 1887-1969. Jakub 1886-1920 se žení s Barborou Köpplovou 1892-1967, narodili se jim dva synové, ale Jakub ve věku 33 let umírá. Za života staví dům č.198 u Hrubých, kam se stěhuje přeživší syn Bohumil 1918-1994. 1909 - dvůr u Porazilů přebírá syn Josef Hrubý 1884-1960, ten si bere v roce 1909 Markétu Hrubou 1890-1954, dceru Adama Hrubého 1863-1928, který se oženil Jehlíkom. Měli velice blízký příbuzenský vztah – bratranec se sestřenicí. Markéta umírá v roce 1954 a Josef v roce 1960. ? - dům přebírá syn Josef Hrubý s Manželkou Libuší Pokornou. ? - posledním majitelem je opět Josef Hrubý
Dvůr č.21 Bartouc, původní číslo 16 a dům č.20 Madlenouc, původní číslo 15
Majitelé - 1650 Kuneš Vít 1679 Heindl Jan 1696 Schleis Jiří 1737 Schleis Václav 1763 Konopík Jan *1737 1800 Konopík Josef 1782-1856 1881 Konopík Jakub 1819-1901 Konopík Krištof 1855-1931 Konopík Jakub 1882-1929 Konopík Jakub 1909-1991
1650 - nejstarší zjištěný majitel u Bartů je Vít Kuneš. 1679 - následuje ho Jan Heindl junior s manželkou Marií. Ke dvoru v té době patří 30 korců pozemků, jeden volský potah, dvě krávy, tři jalovce, pět ovcí a jedno prase. 1696 - v tomto roce přebírá Jiří Schleis od svého nevlastního otce Jana Heindla mladšího za 250zl. 3/4 dvůr. U dvora se nachází 1 pár volů, vůz, pluh a brány. Výměnek z nějakého důvodu zřizuje pouze pro svou matku. K tomuto dvoru patří chalupa č.20, kterou obývá Mikuláš Heindl 1737 - Jiří Schleis předává tříčtvrteční dvůr svému synu Václavu Schleisovi za 300zl. Ve smlouvě se zavazuje nový majitel zřízením výměnku pro otce a matku 1763 - za 26 let poté prodává Václav tento dvůr také za 300 zl. svému bratranci Janu Konopíkovi *1737 z Chrastavic "u Raušů". Bylo to u příležitosti jeho svatby s Marii Rudlofovou 1738-1813 z Mlýnce č.36. Rodiče Jana Konopíka *1737 byli Adam Konopík a Markéta rozená Johánková z Chrastavic. Janovi a Marii se narodilo šest dětí. Při předání se ve dvoře nachází 1 pár volů, 1 pluh a jedny brány. Kupující je zavázán poskytnout prodávajícímu a jeho manželce doživotní výměnek 1800 - syn Josef Konopík 1782-1856 přebírá dvůr a žení se v roce 1800 s Barborou Anderlovou 1783-1839 z č.27 Šteflouc. Manželům se narodilo deset dětí. ? - doma zůstává syn Jakub 1819-1901 s manželkou Markétou Volfíkovou 1827-1882 z č.58 Dolejší Bolfíkouc. Ti mají také deset dětí a z nich dcera Markéta 1860-1915 si bere 1884 mlynáře Ludvíka Kroupu z Nového mlýna ve Mlýnci. V roce 1869 jsou ve dvoře dvě krávy, pět telat a devět ovcí. V roce 1900 už je to jedenáct kusů hovězího dobytka. 1881 - syn Krištof Konopík 1855-1931 si bere 1881 Markétu Langovou 1855-1906 z mlýna č.30 Mühlhanzlouc v Mlýnci a zůstávají u Bartů. Krištof a Markéta mají spolu pět dětí. 1910 - dvůr přebírá syn Jakub 1882-1929, bere si za manželku Dorotu Sokolovou 1888-1958 od Zemanů a zůstávají u Bartů. Jakub a Dorota mají čtyři děti a z nich Dorota 1911-1985 se vdává za Jana Langa 1907-1980, posledního mlynáře ze mlýna č. 30 Mühlhanzlouc z Mlýnce. ? - u Bartů zůstává a přebírá dvůr syn Jakub Konopík 1909-1991 který se žení s Marií Kubíčkovou 1913 -1999 od Švejdů. Narodilo se jim šest dětí. ? - dům přebírá dcera Ludmila provdána za Bohumila Vachulku
Dům č.20 Madlenouc, původní číslo 15
Majitelé nebo nájemníci - Konopíková Kateřina *1777 Konopíková Anna Marie *1781 Kunešová Anna 1829-1893 Konopík Šimon 1865-1945 Konopík Jan 1891-1970 Beroušek Josef
1699 - chalupa v této době patřila pod dvůr č.21, majitelem je Mikuláš Heindl 1725 - po jeho smrti se tato chalupa převádí na majitele dvora č.21 Jiřímu Schleisovi a to podle smlouvy z roku 1699 za 40zl.. Byl ale v té době zchátralý a byl proto soudcem a přísahanými staršími oceněn na částku 30zl. . ? - v domě bydlí v druhé polovině 18.století otec a bratr Marie Rudlofové, manželky Jana Konopíka. 1800 - dle matrik se po svatbě, v roce 1800 stěhuje do domu Kateřina Konopíková *1777 z č. 21 provdána za Vavřince Kuneše z č.17. 1807 - po tomto roce se do domu stěhuje i její sestra Anna Marie Konopík *1781 z č. 21 provdána za Bartoloměje Knopfa z č.24. ? - následně v domě bydlí dcera Vavřince a Kateřiny Kunešových Anna *1829-1893, provdána za Jiřího Schwarze z Chodova. Svatbu má Anna až ve věku 29 let, má už čtyři děti, které Jiří Schwarz legitimizuje za svoje. V domě bydlí až do roku 1869, nemají u domu žádný dobytek. 1880 - v létech okolo tohoto roku v domě nikdo nebydlí. 1890 - v domě bydlí Šimon Konopík 1865-1945 s manželkou Magdalenou Šleisovou 1865-1910 od Kryjčířů. Ti už mají v domě k obživě jednu krávu. Za deset let později už krávy dvě, osm slepic a dvě husy. ? - dům přebírá syn Jan Konopík 1891-1970 s manželkou Marií Thomayerovou 1895-1962 z Klenčí. Jan byl traťmistr.