Dům č.1 Kinclerouc, předtím Vízdalouc, původní číslo 115
Majitelé - 1788 Sokol Daniel 1738-1798 1804 Vavřík Štěpán 1783-1857 1852 Vavřík Jakub 1819-1858 1874 Anderle Štěpán 1851-1923 1897 Anderle Jan 1872-1941 Kincler Josef 1924-1982 Krutina Karel
1788 - prodává Jakub Benda z č.3 Psůtkouc pozemek na výstavbu domu 17 sáhů dlouhý a 5 sáhů široký, svému švagru Danielovi Sokolovi 1738-1798 za 40 zl. Ten si bere za manželku Dorotu Bernardovou 1741-1821 z č.40 Kroupouc. Narodilo se jim pět dětí, jedno umírá. Nový majitel domu bude muset odvádět daň ve výši 25 krejcarů do panského úřadu a 12 dní roboty buď každoročně vykonat, nebo se vykoupit částkou 2 zlaté a 10 krejcarů. Zato se majiteli umožňuje pást jednu krávu na obecní pastvině. 1804 - po smrti Daniela v domě zůstává provdaná dcera Anna Sokolová 1782-1858. Vdova Dorota Sokolová 1741-1821 předává dům jejímu manželovi Štěpánu Vavříkovi 1783-1857, pocházejícímu z Dílů za 300zl. V domě mají k obživě jednu krávu. Manželům se narodilo osm dětí, tři umírají. 1852 - dům přebírá syn Jakub Vavřík 1819-1858 s Marií Kohoutovou *1825 z č.34 Maksíkouc, těm se narodily dvě dcery z nich jedna umírá a poté umírá i Jakub. Po úmrtí manžela se Marie za půl roku znovu vdává za Šimona Krutinu 1835-1888 z č.115 Šlaisouc, mají spolu ještě tři děti, dvě umírají. 1874 - v domě zůstává dcera Jakuba Vavříka 1819-1858 Barbora Vavříková 1851-1887, provdána za obuvnického tovaryše Štěpána Anderle 1851-1923 z č.45 Šindelářouc. Narodilo se jim šest dětí, pět jich umírá, přežívá pouze prvorozený syn Jan Anderle 1872-1941. Po úmrtí manželky se Štěpán znovu žení a to s Dorotou Kunešovou *1842 z č.51 Dufkouc, s tou už nemají žádné děti. 1897 - po svatbě s Dorotou Leinhäupelovou 1872-1953 převzal dům syn Jan Anderle 1872-1941. Manželům se narodilo devět dětí, čtyři umírají. ? - nevím kdo byl dalším majitelem po smrti Jana a Doroty Anderlových, ale majitelem se stává Josef Kincler 1924-1982, bohužel nevím odkud pocházel, s manželkou Annou Královcovou *1925 z č.7 Matějouc. Narodili se jim tři dcery, Barbora, Anna a Marie. ? - dům poté přebírá dcera Marie provdána za Karla Krutinu z Vlkanova.
Dům č.2 Lindouc
Majitelé - 1792 Grosmann Kašpar 1829 Řezníček Adam 1797-1861 1840 Krauz Jan 1809-1867 1870 Malzer Josef 1844-1920 Kuželka Josef 1896-1976 Mleziva Jiří *1925 Mlezivová Jiřina
1792 - prodává Jakub Benda z č.3 Psůtkouc pozemek o rozměrech 14 sáhů dlouhý a 5 sáhů široký svému bratranci Kašparu Grosmannovi za 40 zl. pro výstavbu domu. Ten má s manželkou Marií Sokolovou dceru Annu 1794-1830. 1829 - po svatbě Anny s Adamem Řezníčkem 1797-1861 z č.109 Polákouc přebírají dům. Mají spolu pět dětí, přežívá pouze prvorozená Dorota 1820-1870, zbylé čtyři umírají a poté umírá v roce 1830 i matka Anna. Adam se znovu v roce 1831 žení s Marií Šindelářovou 1806-1863 z č.92 Kopečkouc(v roce 1950 zbouráno). S tou má Adam ještě osm dětí, ale přežívá pouze dcera Marie 1839-1901 provdána za Šimona Anderleho z č.25 Válouc. 1840 - přebírá prvorozená dcera Dorota 1820-1870, která se provdala za Jana Krauze 1809-1867 z č. 89 Pastejřouc. Mají spolu pět dětí, tři umírají. 1870 - chlapci zemřeli a tak opět prvorozená dcera, Kateřina 1842-1886, která se provdala v za Josefa Malzera 1844-1920 z Valtířova č.43. Mají spolu dva chlapce, ale Kateřina ve věku 43 let umírá. Josef si okamžitě bere její sestru Annu 1856-1931 a s ní má ještě pět dětí. V roce 1869 bydlí v č. 2 jedenáct osob a k obživě mají jednu krávu. ? - dům přebírá Voršila 1892-1982, která si bere Josefa Kuželku 1896-1976 z č.166 Trávníčkouc. Narodili se jim pouze dvě dcery, prvorozená umírá a Anna 1928-2013 ? - Anna *1928 dům následně přebírá a bere za manžela Jiřího Mlezivu *1925. Mají spolu dvě dcery, Annu a Jiřinu. ? - dům přebírá mladší Jiřina
Dvůr č. 3 Psůtkouc, původní číslo 1
Dvůr "Psůtkouc" byl až do konce 18. století prvním domem v Postřekově. V roce 1770 dostal číslo 1, při přečíslování v roce 1805 už mu bylo přiděleno číslo 3, protože v té době byly postaveny před ním dva domy. Název dvora je odvozen od jména majitelů v 16. a 17. století. Z tohoto dvora byly prodány tři pozemky na výstavbu domů č. 1, č. 2 a č. 118
Majitelé - 1550 Psůtka 1640 Psůtka Jiří 1650 Psůtka Tomáš 1687 Psůtka Mikuláš 1698 Psůtka Jakub 1720 Benda Jan 1735 Benda Adam 1763 Benda Jakub 1739-1814 1808 Benda Gabriel 1775-1843 1833 Hrubý Tomáš 1812-1890 1890 Hrubý Šimon 1835-1899 1900 Hrubý Prokop 1869-1941 Hrubý Jakub Hrubý Prokop Veberová Jiřina
1550 - a 1567 je v Postřekově jeden majitel jménem Psutka. 1640 - je majitelem Jiří Psutka 1619-1679, 1650 - přebírá syn Tomáš Psutka. V této době vlastní 30 strychů pozemků(cca 9Ha) a ve dvoře 4 voly, 1 kráva, 3 jalovice, 6 ovcí a 5 prasat. 1687 - přebírá dvůr syn Mikuláš Psutka za 201 zl. Dobytka je ve dvoře 1 pár tažných koní, 1 kráva, 2 ovce a 1 chovné prase. Jeden vůz, 1 pluh a jedny brány. Jelikož bratr otce Abraham byl postižen slepotou, vymínil si otec že nastupující Mikuláš se o něho postará, dále musí vyplatit sourozence, pět sester a tři bratry. 1698 - syn Jakub přebírá hospodářství za 260 zl. Nyní je ve dvoře 1 pár volů, 1 kůň a 3 kusy skotu. Otec si vymínil výměnek a nadále také trvá nárok Abraháma. 1720 - Jakub umírá a vdova Magdalena Psutková předává tříčtvrteční dvůr zeti Janu Bendovi za 430zl. 1735 - po úmrtí manželky vdovec Jan předává synu Adamu Bendovi za 300zl. Prodávající si vymiňuje pro sebe výměnek a pro dvě neprovdané dcery je syn Adam povinen je při jejich svatbě vybavit. 1763 - po něm přebírá jeho syn Jakub Benda 1739-1814 s Juditou Sokolovou 1733-1803, ti mají dvě děti, dceru Kateřinu 1760-1830 provdanou za Jiřího Kapice 1763-1837 z č.11 Slančouc a syna který převzal dvůr. 1785 - prodává Jakub Benda pozemek na výstavbu domu č.1 svému švagru Danielovi Sokolovi za 40 zl. 1792 - prodává Jakub Benda pozemek na výstavbu domu č.2 bratranci Kašparu Grosmannovi za 40 zl. 1808 - syn Gabriel Benda 1775-1843 přebírá dvůr, má svatbu okolo roku 1793 se Zuzanou Sokolovou 1772-1814 z č.9 Zemanouc. Narodilo se jí devět dětí, ale v roce 1814 ve věku 41 let umírá. Gabriel se za půl roku znovu žení s Kateřinou Buršíkovou 1786-1844 z č.63 Filipouc, s ní má ještě čtyři děti. Ale synové všichni umírají. 1833 - ve dvoře zůstává majitelkou dcera Marie Bendová 1815-1877, která si v roce 1833 bere Tomáše Hrubého 1812-1890 z č.19 Porazilouc po zaplacení 400zl. Tím se dostává Psůtkom příjmení Hrubý. Tomáš Hrubý a Marie mají spolu jedenáct dětí, ale přežívají pouze čtyři dcery. Dorota 1835-1902 se provdala za Jakuba Kapice z č.11 Slančouc a kupují dvůr Kováříkouc. Barbora 1838-1868 se provdala do Klenčí za Matěje Baara, ale ve věku 29 let umírá. Anna 1849-1875 se vdává do č.31 Postanzlom, ale ve věku 25 let umírá. Marie 1854-1921 se vdala do Draženova. V této době patří k hospodářství asi 16,5 Ha, a 2 krávy, 2 voli, 4 telata a 6 ovcí. 1833 - při předání dvora přislíbil Gabriel své dceři Dorotě s manželem Václavem Kubíčkem kus pozemku u domu, v rozloze cca 15x33 metrů pro výstavbu domku s malou zahrádkou č.118 1880 - ve dvoře u Psůtků je stále majitelem vdovec Tomáš Hrubý 1812-1890, kterému je 68 let, dále jeho svobodná, padlá dcera Markéta a její dcera Dorota. Drží k obživě pouze jednu krávu. Vyvstal problém kdo tento dvůr u Psůtků převezme. Řešením bylo, že synovec Tomáše Hrubého, vdovec Šimon Hrubý 1835-1899, byl majitel dvora v č.29 u Kubíčků, ten proto dvůr u Kubíčků předal v roce 1887 své dceři a převzal dvůr č.3 Psůtkouc 1890 - převzal vdovec Šimon Hrubý 1835-1899 hospodářství u Psůtků. S ním přišli ještě jeho děti, dva synové a tři dcery. 1900 - poté dvůr přebírá syn Prokop Hrubý 1869-1941 po svatbě s Markétou Kapicovou 1874-1925 z č.11 Slančouc. Mají spolu 10 dětí. V roce 1900 je ve dvoře osm kusů hovězího dobytka a dvacet slepic. ? - nástupcem je syn Jakub Hrubý s Barborou Psutkovou z č.33 Hotouc, narodili se jim tři chlapci. ? - ve dvoře zůstává syn Prokop Hrubý. Žení se s vdovou Marií Leinhäupelovou z Mlýnce č.34. Ta má z prvního manželství s Aloisem Šindelem tři dcery, s Prokopem má poté ještě dvě dcery. ? - jedna z dcer, Jiřina Hrubá provdána Veberová, přebírá dům u Psůtků a tím v něm končí příjmení Hrubý. Druhá dcera Věra staví dům ve dvoře.
Chalupa č. 4 Tulačkouc , původní číslo 134 Název podle majitele domu po roce 1905 v horní části obce Původně dům patřil ke dvoru č.3 Táborouc.
Majitelé- 1804 Krutina Jan 1773-1851 1837 Krutina Krištof 1813-1892 Pivoňka Jiří 1863-1912 Tulačka Josef 1865-1931 Tulačka Šimon 1900-1964 Řezníček Jaroslav
1804 - chalupu postavil Jan Krutina 1773-1851 s Kateřinou Anderlovou z č.45 Šindelářouc. Pozemek dostal od svého otce Ondřeje Krutiny 1742-1814 ve dvoře u Táborů za 100zl. Manželům se narodilo jedenáct dětí. Domovní daň byla stanovena na 35 krejcarů a 10 dní roboty. 1837 - dům přebírá syn Krištof Krutina 1813-1892 s manželkou s Alžbětou Vogeltanzovou 1816-1873 z č.24 Síxouc. Mají spolu stejně jako rodiče jedenáct dětí, ale přežívají pouze dcery Barbora, Anna a Kateřina. ? - mezi roky 1890 a 1900 se do domu stěhuje s rodinou Jiří Pivoňka 1863-1912. 1905 - dům okolo tohoto roku majitelé opouštějí a následuje jeho demolice. ? - číslo domu je poté přendáno na dům v horejší části obce, viz. dům č.56. Jakub Kapic 1806-1875 z čísla 56 předává v roce 1869 Josefu Tauberovi *1829 pravou polovinu domu č.56 Ten ji předává Josefu Tulačkovi 1865-1931 z č.126 Kubijáčkouc a asi v roce 1905 svoji polovinu zcela odděluje a buduje nový dům s číslem 4. ? - dům poté přebírá Šimon Tulačka 1900-1964 s manželkou Dorotou Královcovou 1894-1942. Ti nemají děti. V domě ještě bydlí dcera Marie 1897-1984. ? - nevím kdo po jejich úmrtí v domě bydlí. ? - kupuje dům Jaroslav Řezníček z č.73 Švyjdouc, provádí jeho demolici a na jeho místě staví nový s číslem 370.
Dvůr č.5 Táborouc, původní číslo 2
Dvůr byl druhý dům v Postřekově, v roce 1770 dostal číslo 2, následně v roce 1805 číslo 5. Název je odvozen od jména majitelů v 16. a 17. století.
Majitelé- 1531 Tábor 1567 Tábor Jiří 1650 Tábor Martin 1685 Tábor Jan 1695 Gangl Daniel - jednu polovinu 1699 Gangl Daniel - druhou polovinu 1713 Sokol Ondřej 1746 Sokol Jan 1717-1790 1778 Krutina Augustin 1707-1786 1786 Krutina Ondřej 1742-1814 1810 Krutina Ondřej 1793-1851 1853 Krutina Ondřej 1834-1911 1890 Krutina Jan 1858-1915 Krutina Jan 1898-1978 Krutina Jan Sokolová Marie
1531 a 1550 - je uváděn v Postřekově jeden dvůr na kterém působí majitel se jménem Tábor, obhospodařuje 3½ jitra - cca 2,5Ha. V roce 1567 je uváděno jméno Jiří Tábor a ten platí daň 25 kop míšenských grošů. 1650 - majitelem dvora je Martin Tabor, velikost je v té době 29 strychů (asi 8Ha), dvůr je označený jako pohořelý a je v něm pouze jedna jalovice a dvě prasata. 1685 - Martin Tabor umírá a vdova předává dvůr synu Jiřímu Taborovi tříčtvrteční dvůr za 120zl. V té době jsou ve dvoře 4 kusy hovězího dobytka. 1695 - v tomto roce Martin Tábor prodává polovinu svého pozemku a polovinu dobytka Danielu Ganglovi za 80 zl.. Dále mu prodává pozemek na výstavbu domu a uvolňuje mu polovinu stodoly. 1699 - za čtyři roky poté, vzhledem ke svému stáří, prodává spolumajiteli Danielu Ganglovi i druhou polovinu za 50zl. Tím je statek opět sjednocen. Bohužel vzhledem k veliké výši dluhů, bylo přikročeno k jejich krácení. 1713 - prodává ¾ dvůr Daniel Gangl po úředním odhadu za 100 zl. Ondřeji Sokolovi z č.15 Sokolouc. Opět jsou dluhy vyšší než je kupní cena 100zl. a muselo být přikročeno k jejich krácení. 1746 - Ondřej Sokol ve dvoře hospodaří dobře, po jeho smrti vdova Kateřina Sokolová předává ¾ dvůr synu Janu Sokolovi 1717-1790 už za 226 zl. a ve dvoře jsou dva kusy hovězího dobytka a 3 ovce. Matka si vymiňuje v domě výměnek. 1778 - Jan Sokol 1717-1790 po 32 létech hospodaření jej mění s majitelem dvora č.9 Zemanouc, Augustinem Krutinou a odchází do čísla 9. Novým majitelem dvora u Táborů se stává Augustin Krutina 1707-1786. 1786 - po jeho úmrtí dvůr přebírá jeho syn Ondřej Krutina 1742-1814 a ten svých šest vdaných sester vyplácí. Ondřej se žení s Markétou Anderlovou 1747-1797 z č.102 Mistrouc, narodilo se jim šest dětí. Nejstarší syn Jan Krutina 1773-1857 bydlí v chalupě č.4. Druhorozený syn Martin Krutina 1787-? si bere Kateřinu Langovou 1793-? z Mlýnce č.30 Mühlhanzlouc a rodina se stěhuje do Mlýnce. Okolo roku 1840 se rodina i s dětmi odstěhovala, pravděpodobně do Ameriky? 1810 - nejmladší syn Ondřej Krutina 1793-1851 s Annou Roidtovou 1795-1841 z Draženova č.5 přebírají rodný dvůr. Narodilo se jim jedenáct dětí. 1853 - poté následuje opět Ondřej Krutina 1834-1911 s Marií Buršíkovou 1832-1869 z č.63 Filipouc, ti měli spolu čtyři dcery a tři chlapce. Marie ale umírá ve věku 36 let, Ondřej už se znovu nežení. V roce 1869 je v hospodářství sedm kusů hovězího dobytka a osm ovcí. Dvůr se rozrůstá, v roce 1890 je už 13 kusů hovězího dobytka. 1890 - dvůr přebírá syn Jan Krutina 1858-1915 s Kateřinou Příbkovou 1860-1953 ze Ždánova č.16. Narodilo se jim šest dětí. ? - následuje Jan Krutina 1898-1978 s Marií Konášovou 1891-1958 z Radonic 18. Ti mají tři syny a jednu dceru, jeden syn umírá. Mladší syn Adam Krutina v roce 1948 emigroval. ? - starší syn Jan Krutina přebírá dvůr, ale v roce 1955 ho MNV vystěhovalo. ? - dcera Kateřina se vdává na dvůr Sokolom č.15 a její dcera Marie Sokolová poté přebírá dvůr u Táborů.
Dvůr č. 6 Václavouc, dříve Bílkouc, původní číslo 3 Název dvora Bílkouc odvozen od jména majitelů v devatenáctém a Václavouc ve dvacátém století.
Majitelé - 1650 Modl Jan 1683 Benda Bartoloměj 1714 Pittner Krištof 1732 Pittner Jan 1713-? 1765 Pittner Jan 1732-1809 1774 Jakobše Jiří 1789 Jakobše Oldřich 1805 Bílek Prokop 1748-1834 1808 Bílek Bartoloměj 1787-1870 1854 Bílek Prokop 1834-1908 1893 Bílek Jakub 1870-1930 Bílek Štěpán Bílek Václav
1650 - majitel dvoru je Jan Modl s manželkou Margaretou, velikost dvora v té době je 21 strychů – asi 6 Ha. Ve dvoře jsou dva volské potahy, jeden mají v nájmu. Dál dvě krávy, čtyři jalovice, čtyři ovce a šest prasat. 1683 - dvůr přebírá v roce 1683 zeť Bartoloměj Benda s manželkou Annou za 210 zl. V té době už ve dvoře není žádný dobytek a protože dluhy převyšují kupní cenu, mají být tyto dluhy spláceny podle priority. 1714 - Bartoloměj umírá v tomto rokce, asi už jako vdovec. Po jeho smrti už byl dvůr zcela zruinovaný, bez zařízení a dobytka. V tomto roce je tříčtvrteční dvůr rychtáři z Klenčí, Draženova a Postřekova oceněn a prodán Postřekovskému rychtáři Krištofu Pittnerovi za 210zl. Bylo mu také přislíbeno vrácení všech polí a luk, původně patřící k tomuto dvoru. Peníze za prodej budou použité ke splacení rozsáhlých dluhů, přednostně na nesplacené kontribuce a vrchnostenské dluhy. 1732 - dostavil se před vrchnostenký ůřad v Koutě Krištof Pittner a žádal poslušně o zapsání, že předal dvůr synovi Janu Pittnerovi *1713 za 210 zl. Za dva roky poté uzavírá Jan Pittner smlouvu o vypořádání se sourozenci a placení dluhů váznoucí na dvoře. Ve smlouvě je zmínka o jeho bratru Matiáši Pittnerovi, který sloužil jako hajduk u hraběnky z Vrtby, kde také v roce 1776 zemřel. 1765 - následně Jan Pittner předává dvůr nejstaršímu synu Janu Pittneru 1732-1809 za 310 zl., ten se žení s Marií Tauberovou z Klenčí. Ve dvoře je v té době 1 pár volů, 1 kráva, 2 ovce a 1 prase. Při převzetí dvora se zavazuje s výminkem pro otce a nevlastní matku. 1774 - za devět let poté majitel dvora č.6 Jan Pittner mění tento dvůr s Jiřím Jakubšem 1729-1784, majitelem dvora č.25 Válouc. Tím se v roce 1774 do č.6 dostává příjmení Jakubše a Jan Pittner odchází do dvora č.25 Válouc. Tady se liším s kronikou Václavouc, kde autor uvádí že Jakobše je majitel v č 6 už před rokem 1774. 1789 - Jiří Jakubše 1729-1784, který se z důvodu věku a slabosti nemůže dostavit na úřad, udělil plnou moc rychtáři Janu Jakubšovi k převedení dvora jeho synu Oldřichu Jakubše za 137 zl., ten si bere Annu Kuželkovou z č.13 Kůželouc. Svatbu mají spolu s bratrem Matoušem Jakobše , který si bere Kateřinu Kubíčkovou z č.8 Švejdouc. 1805 - dochází ke změně majitele, Oldřich prodává dvůr a celá rodina Jakubše odchází do Haliče spolu s dalšími obyvateli Postřekova. 1805 - dvůr kupuje Prokop Bílek 1748-1834, ten pocházel z Trhanova, kde zastával funkci šafáře na zámku Prokop Bílek 1748-1834 má s manželkou Barborou Jancovou 1754-1834 ze Zahořan tři děti. 1808 - dvůr přebírá syn Bartoloměj Bílek 1787-1870 už tři roky od koupě dvora v roce 1808 při svatbě s Dorotou Kuželkovou 1790-1844 z č.13 Kůželouc. Narodilo se jim deset dětí, ale v roce 1844 Dorota ve věku 53 let umírá a Bartoloměj se znovu žení v roce 1846 s vdovou Annou Tulačkovou 1793-1848 z č.54 Konglouc. Ta byla předtím provdána ve Mlýnci za Jiřího Kiefmana 1793-1832 a měla s ním sedm dětí. Bohužel za dva roky po svatbě Anna umírá a Bartoloměj už se znovu nežení. 1854 - přebírá syn Prokop Bílek 1834-1908, žení se v roce 1854 s Dorotou Kubíčkovou 1837-1867 z č.8 Švyjdouc. Narodilo se jim šest dětí, ale Dorota ve věku 30 let umírá a Prokop se za půl roku poté znovu žení s Annou Kapicovou 1848-1922 z č.108 Houdkouc. S tou má ještě osm dětí. V té době jsou ve dvoře 2 krávy, 2 voli, 2 telata, 4 ovce a také jeden úl včel. 1893 - ve dvoře zůstává syn Jakub Bílek 1870-1930, ten si vzal v roce 1893, půl roku po narození první dcery, za manželku Annu Královcovou 1871-1960 ze sousedství z č.7 Matějouc. Narodilo se jim jedenáct dětí. ? - majitelem dvora se stává syn Štěpán Bílek. V roce 1931 si vzal za manželku Marii Reinigerovou z Mlýnce č.20 a narodilo se jim pět dětí. Marie umírá ve věku 47 let. ? - dvůr přebírá syn Václav Bílek s manželkou Helenou Váchalovou z č.13 Řezníkouc. Těm se narodili pouze dvě dcery a tím končí příjmení Bílek na dvoře. ? - dům přebírá dcera Anna provdána Burešová.
Domy které postavili děti od Václavů na trávnících- č.127, 134, 167, 173
Dvůr č.7 Matějouc, původní číslo 4 Název domu podle majitelů na sklonku 17. století?
Majitelé- 1650 Řezníček Jan Wolfík Mates 1677 Kuneš Mates 1699 Kuneš Martin +1750 1750 Kuneš Wolfgang +1773 1773 Královec Adam 1746-1794 1794 Královec Štěpán 1770-1835 Králove Daniel 1807-1888 Královec Štěpán 1841-1910 Královec Oldřich Kunešová Anna
1650 - Majitelem č.7 Matějouc je v roce 1650 Jan Řezníček, velikost dvora v té době byla 21 strychů – asi 6 Ha, v nájmu mají 2 voly, 2 krávy, 7 jalovic, 4 ovce a 1 prase. ? - nástupcem je Mates Wolfík 1677 - ve dvoře zůstává dcera Dorota, ta se vdává za Matese Kuneše a ten přebírá dvůr za 110zl. Dorota ale umírá okolo roku 1678 a Mates se znovu žení s Annou. Mates pravděpodobně pocházel z č.21 Bartouc, kde v roce 1650 v Postřekově byl jediný hospodář jménem Kuneš. 1699 - po smrti Matese Kuneše přebírá dvůr prvorozený syn Martin Kuneš *1674 za 130zl. Při vypořádání platí vdově Anně a třem sourozencům, Bartoloměji, Janovi a Magdaleně. Ve dvoře je k obživě jeden pár volů, 1 kráva, 2 ovce, 1 jalovice a 2 prasata. 1750 - po smrti Martina Kuneše vdova Margareta předává dům synu Wolfgangovi Kunešovi za 150zl. Platí mimo dluhů i vypořádání matce Margaretě a šesti sourozencům. 1773 - po úmrtí Wolfganga Kuneše, z důvodu že manželům se nenarodil mužský dědic, vdova Alžběta 1732- 1792 dvůr předává svému zeti Adamu Královcovi 1746-1794 po svatbě s její dceru Dorotu 1737-1806. Adam pocházel z Petrovic, jeho předky se mě podařilo zjistit až do narození jeho prapraděda Jiřího Královce v roce 1531. Z Adama Královce, který se přiženil do Postřekova, pochází všechny rodiny Královců v Postřekově a na Dílích. Z manželství jsem našel pouze jediného syna. 1794 - Adam a Dorota předávají dvůr synu Štěpánu Královcovi 1770-1835 s manželkou Dorotou Šindelářovou 1777-1841 z č.49 Soukupouc. Těm se narodilo osm dětí, čtyři umírají. 1828 - nástupcem ve dvoře se stal syn Daniel Královec 1807-1888, má svatbu v roce 1829 s Markétou Šindelářovou 1810-1876 z č.30 Jehlíkouc. Narodilo se jim deset dětí, tři umírají V té době jsou ve dvoře 2 krávy, 2 voli, 2 telata, 4 ovce a také dva úly včel. 1870 - dvůr přebírá syn Štěpán Královec 1841-1910 za 2000 zl., který si vzal v roce 1867 za manželku Barborou Sokolovou 1845-1888 z č.31 Postanzlouc, těm se narodilo devět dětí, pět jich umírá. V roce 1888 umírá i Barbora na TBC. Vdovec Štěpán si ve věku 47 let vzal o 25 let mladší druhou manželku, Dorotu Bílkovou 1866-1940 z č.6 Václavouc. S tou má Štěpán ještě pět dětí, tři z nich umírají, posledního chlapce má ve věku 64 let. Za tři roky poté Štěpán na TBC umírá. ? - následujícím majitelem dvora se stává Oldřich Královec 1882-1965 s Markétou Kubíčkovou 1853-1956 z č.8 Švyjdouc. Narodilo se jim sedm dětí, dvě umírají. ? - dům přebírá vnučka Anna provdána za Martina Kuneše z Dílů č.48.
Dvůr č.8 Švyjdouc, původní číslo 5
Majitelé - Hajda Jan z č.23 1679 Rebitzer Jan 1698 Pittner Jan mladší 1737 Pittner Mates 1765 Pittner Mates 1726-1805 1776 Kubíček Jakub 1741-1821 1799 Kubíček Krištof *1775 1844 Kubíček Krištof 1810-1873 1873 Kubíček Šimon 1847-1925 1909 Kubíček Jiří 1881-1968 Kubíček Josef Haviárová Hana
1679 - do tohoto roku patřil pod majitele dvoru č.23 Hojdouc, pak dochází k oddělení těchto dvorů, majitelem č.8 se stává Jan Rebitzer s Magdalenou Rebitzer. Našel jsem jejich šest dětí, třem chlapcům dávají jméno Hannz -mladší, prostřední a starší. 1698 - po smrti majitele Jana Rebitzera v tomto přebírá poloviční dvůr Jan Pittner mladší, ten asi pocházel z č.53 Kováříkouc. Předává vdova Magdalena Rebitzerová a ostatní dědici za 80 zl. rýnských. Dluhy při předání se vynašly ve výši 43 zl. 45kr. a zbytek se rozdělil mezi potomky Jana Rebitzera, čtyři chlapce, dvě dcery a vdovu. Ve dvoře se nachází jeden vůz, pluh a brány. 1737 - předává otec Jan Pittner synu Matesu Pittnerovi dvůr za 130 zl.. U domu je v té době 1 pár volů, 1 tele, 1 plemené prase, 2 ovce, vůz, pluh, a brány. 1765 - za 23 let poté předává vdovec Mates Pittner opět synu Matesu Pittnerovi 1726-1805 s manželkou Barborou Volfíkovou 1725-1803 už za 320 zl.. Při předání si otec vymínil zaopatření, výměnek. 1776 - v tomto roce majitel provedl výměnu domů a Mates Pittner i s rodinou odchází do čtvrtečního domu č.47 Bečvářouc. Do polovičního domu č.8 Švyjdouc přichází Jakub Kubíček 1741-1821 s Dorotou Anderlovou 1735-1815 z č.45 Šindelářouc a Jakub doplácí 130 zl.. U manželů Kubíčkových jsem našel jejich tři děti, dceru Dorotu 1776-1816, která se provdala do dvora č.53 Kováříkouc a dceru Kateřinu, která se provdala do č. 109 Ševčíkouc a po roce 1805 odchází s celou rodinou do Haliče. 1799 - poslední dítě je syn Krištof Kubíček 1775-? a tomu, v roce 1799 po svatbě s Annou Pivoňkovou 1780- 1841 z Draženova č.40, otec Jakub předává dvůr za 250zl.. Odstupující otec si vyhradil právo hospodařit na statku dle libosti tak dlouho, dokud se mu bude líbit. Manželům se narodilo pět dětí, všichni chlapci. Nejstarší Václav 1800-1870 se oženil do domu č.118 Bencouc, druhý syn byl Jan 1803-1892 který se stal knězem a stal se děkanem a proboštem katedrální kapituly v Českých Budějovicích. Třetí syn Martin 1815-1860 se oženil do domu č.125 Příkopouc. 1844 - čtvrtý syn Krištof Kubíček 1810-1873 má svatbu v roce 1835 s Dorotou Kuželkovou 1814-1845 z č.13 Kůželouc a přebírá rodný dvůr za 120 zl.. Manželé mají spolu sedm dětí, z těch přežívají pouze dvě dcery. Po smrti Doroty se Krištof za čtyři měsíce znovu žení s vdovou Barborou Šindelářovou 1816-1871 z č.42, s tou má už pouze jednoho syna Šimona. V době předání je ve dvoře jeden pár volů, jedna kráva, dvě jalovice a tři ovce. Pozemků přebírají 14 jiter půdy - zhruba 8 hektarů. 1873 - po smrti otce jediný přeživší syn Šimon Kubíček 1847-1925 přebírá dvůr a žení v roce 1870 s Markétou Buršíkovou 1851-1915 z č.22 Matoušouc. Narodilo se jim deset dětí. V té době jsou ve dvoře 2 krávy, 2 voli, 2 telata a 4 ovce. 1909 - po svatbě s Dorotou Langovou 1887-1968 z č.57 Bolfíkouc hor. přebírá dvůr syn Jiří Kubíček 1881-1968. Manželům se narodilo šest dětí, jeden syn umírá. Dcera Dorota se provdala Honzátom zad., Marie se provdala Bartom, Markéta se provdala za učitele Schweinera a odchází s ním do Hostouně. Poslední dcera se provdala za Josefa Ticháčka. ? - dům přbírá jediný syn Josef Kubíček, který se žení v roce 1946 s Bělou Sukovou ze Zbůchu. Narodili se jim dvě dcery Hana a Marie. ? - dům přebírá dcera Hana, provdána za slováka Antona Haviára.
Dvůr č.9 Zemanouc, původní číslo 6 V roce 1721 přebírá dvůr rytíř a pán Jan Sedlecký ze zemanského rodu, podle něho je dvůr označen "Zemanouc"
Majitelé - 1650 Thomar Martin 1679 Thomar Jiří 1694 Buršík Jan 1694 Grauvogel Hanz 1694 Schlögl Jan 1698 Mettler Krištof 1717 Hürlinger Jan Jiří 1721 Sedlecký Jan z Újezdce 1728 Krutina Augustin 1707-1786 1778 Sokol Jan 1717-1790 1813 Sokol Augustin 1741-1829 1817 Sokol Štěpán 1793-1873 Sokol Jiří 1834-1907 Sokol Jakub 1861-1892 Sokol Prokop 1890-1934 Sokol Václav Sokol Josef
1650 - zatím nejstarší majitel dvora byl Martin Thomar, v té době obhospodařují 20 strychů pozemků, na obživu mají jeden volský potah, jednu krávu a jednu jalovici, též tři prasata a jednu ovci. 1679 - nastupuje syn Jiří Thomar. 1694 - po jeho smrti přebírá dvůr jeho zeť Jan Buršík. 1694 - ten ho ihned mění s Janem Grauvogelem. 1694 - Jan Grauvogel dvůr v roce 1694 prodává Janu Schlöglovi za 230zl. 1698 - Hanz Schlögl ho následně za čtyři roky prodává za 340 zl. Krištofu Mettlerovi z Poběžovic. V té době má kupující povoleno disponoval právem šenku. 1717 - od něho dvůr kupuje vysoce urozený pán Jan Jiří Hürlinger, římskocísařský poštmistr z Horšovského Týna za 450zl. Též je kupující osvobozen od vší roboty, místo ní platí 6zl. ročně. 1721 - Jan Jiří Hürlinger vlastní dvůr pouze čtyři roky a pak ho prodává urozenému rytíři a pánu Janu Sedleckému z Újezdce u Mochtína u Klatov. Kupuje ¾ dvůr jako takový se vším všudy za 600 zlatých. Na dvoře je 1 pár volů, 1 kráva, 1 okovaný vůz, pluh a brány. Místo naturální roboty ze dvora platí v termínu sv. Jiří a sv. Havla celkem 10 zl. 30 kr. Jméno Sedlecký z Újezdce je jménem staročeské rodiny vladycké, která pocházela z jižních Čech. V některých dokumentech jsou označováni jako zemané. Od těchto majitelů je odvozen název dvora u Zemanů. 1728 - následně dvůr přebírá Augustín Krutina 1707-1786, z č.18 Honzátouc. Je pravděpodobné že si vzal dceru Jana Sedeckého. Kupuje dvůr za 500 zlatých. Narodilo se jim pět dětí, čtyři dcery a jeden syn. 1778 - za padesát let poté majitelé dvorů č.9 u Zemanů a č.5 Táborouc mezi sebou tyto dvory mění. Augustin Krutina 1707-1786 se stává majitelem dvora č.5 Táborouc a Jan Sokol 1717-1790 se stává majitelem dvora č.9 Zemanouc. 1813 - po výměně dvorů se do č.9 u Zemanů dostává syn Jana Sokola 1717-1790 Augustin Sokol 1741-1829 z č.5 Táborouc s neteří Augustína Krutiny 1707-1786 Kateřinou Krutinovou *1746. Narodili se jim čtyři děti. 1817 - následuje jediný syn Štěpán Sokol 1793-1873 s Dorotou Volfíkovou 1797-1857 z č.58 Bolfíkouc dol. Těm se narodilo 12 dětí. 1860 - z nich přebírá dvůr Jiří Sokol 1834-1907 s Marií Heindlovou 1835-1892 z Klenčí. Manželé mají pouze dva syny, Jiří Sokol 1864-1901 se přiženil do č.29 Kubíčkouc, ale umírá ve věku 36 let na TBC. V té době jsou ve dvoře 2 krávy, 2 voli, 2 telata a 4 ovce. 1890 - druhý syn Jakub Sokol 1861-1892 přebírá dvůr s Marií Šerlovskou 1862-1938 z č.39 Brychtouc. Svatbu mají až ve věku 27 let, Marie už má tři děti, dvě zemřeli a třetího Gabriela *1887 si Jakub legitimizoval. Poté mají spolu ještě Prokopa 1890-1934 a v roce 1892 umírá majitel Jakub Sokol ve věku 30 let. Vdova Marie se za dva roky znovu vdává za Jakuba Krutinu 1861-1934 z č.5 Táborouc. V roce 1880 je ve dvoře 10 kusů hovězího dobytka a dvě ovce. 1894 - Jakuba Krutinu 1861-1934 přebírá dvůr a vede ho do doby než bude právoplatný dědic plnoletý a ožení se. 1922 - nyní dvůr přebírá syn z prvního manželství Prokop Sokol 1890-1934, ten si ve věku 32 let bere Dorotu Bílkovou 1892-1970 z č.6 Václavouc, mají dcery Annu, Marii a syna Václava. Po předčasné smrti Prokopa ve věku 44 let na TBC se Dorota v roce 1936 znovu vdává s o deset let mladším Ondřejem Langem 1904-1992 z Mlýnce. Ti už nemají spolu děti. ? - dům přebírá syn Václav Sokol z prvního manželství, ten má tři syny a jednu dceru. ? - dům přebírá Josef Sokol , dcera Anna si staví dům ve dvoře a ten dostává č.350.